Dědické řízení v České republice

Home > Info Tsjechië > Erfrecht in Tsjechië > Dědické řízení v České republice

Pravidla dědění stanoví Občanský zákoník (na internetu lze nalézt na www.business.center.cz/business/pravo/zakony.asp) a dědit lze ze zákona nebo podle závěti. Je také možná kombinace obojího. Pokud zdědíte majetek, do výše ceny tohoto majetku na vás přecházejí rovněž (případné) dluhy zemřelého. Postup v dědickém řízení upravuje Občanský soudní řád (na internetu www.mozek.cz/info/obcansky-soudni-rad).

Dědické řízení v České republice probíhá z pověření soudu po úmrtí osoby. Soud obdrží od matričního úřadu úmrtní list o tom, že osoba zemřela. Dědickým řízením je pověřen notář, který provádí úkony nutné k vyřízení dědictví. Pro vyřízení dědictví si nelze notáře vybrat, je vám soudem přidělen z důvodů objektivity řízení a nestrannosti soudního rozhodování.

Pokud existuje předem sepsaná závěť za pomoci notáře formou notářského zápisu, je její existence elektronicky evidovaná v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky (užitečné informace naleznete na www.nkcr.cz a případné dotazy můžete zaslat na nkcr@nkcr.cz) a její originál je uložen u notáře. To zaručuje, že dědictví bude podle závěti projednáno a současně se tak můžete vyhnout zpochybnění platnosti závěti.

Při vyřizování dědictví má závětní dědic (tedy dědic určený závětí) přednost před dědici ze zákona. Výjimkou jsou neopomenutelní dědici – potomci zesnulého (tzv. pořizovatele závěti). Pokud je pořizovatel v závěti opomněl, mohou tito vznést nárok na určitou část majetku, který by jinak zdědili podle zákona. Zákon stanoví čtyři podmínky, kdy je možné svého potomka vydědit, přičemž listina o vydědění musí splňovat stejné formální znaky, jako je tomu u závěti. Potomka můžete vydědit, jestliže

1. vám neposkytl potřebnou pomoc v nemoci nebo ve stáří
2. neprojevuje o vás opravdový zájem, který by jako potomek měl
3. vede trvale nezřízený život
4. byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku

Úkolem notáře je zjistit okruh dědiců, rozsah majetku a poté zajistit rozdělení dědictví mezi dědice. Při dědění ze zákona jsou stanoveny čtyři dědické skupiny, které jsou podobně popsány v § 473 až § 478 Občanského zákoníku. Pokud nejsou dědici v dané dědické skupině, stávají se dědici osoby z další skupiny. Pokud se stane, že po zemřelém nebyla nalezena ani závěť, ani nemá zákonného dědice, dědictví připadne státu.

Pro dědické řízení v České republice není rozhodující, zda je dědicem občan České republiky nebo občan cizího státu a je proto možné, aby cizí státní příslušník dědil i nemovitosti. Dědické řízení se koná po zemřelém občanu České republiky na území České republiky dle příslušnosti okresního soudu podle místa bydliště zemřelého. Každý účastník dědického řízení (tedy i občan cizího státu) je oprávněn se v dědickém řízení nechat zastupovat, např. jiným dědicem, advokátem apod., na základě plné moci. V případě, kdy se dědictví nachází v cizině, závisí postup na mezinárodních dohodách. V zásadě platí, že každý stát projedná dědictví ohledně majetku, který se nachází na jeho území – to platí zejména pro nemovitosti. Pokud by nebylo dědické rozhodnutí přímo realizovatelné na území druhého státu (v závislosti na ne/existenci mezinárodních dohod mezi příslušnými státy), musí proběhnout uznávací řízení. Vždy je prioritní projednání dědictví soudem státu, jehož byla zesnulá osoba státním občanem.

24. listopadu 2004
Kateřina Guryčová Láníčková

Top

Aanbevolen minimale resolutie is 800x600